Olivier van Noort
| Olivier van Noort | |
|---|---|
 | |
| Narození | 1558 Utrecht |
| Úmrtí | 22. února 1627 (ve věku 68–69 let) Schoonhoven |
| Povolání | objevitel |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Olivier van Noort (1558 Utrecht – 22. února 1627 Schoonhoven) byl holandský obchodní kapitán a pirát, první Holanďan, který obeplul svět.
Život
[editovat | editovat zdroj]Olivier van Noort obdržel roku 1598 od rotterdamských a amsterodamských obchodníků pověření k cestě do Indie, kam měl plout jihozápadním směrem. K dispozici měl čtyři lodě, Eendracht, Mauritius, Hendrik Frederik a Hoop s celkem 248 muži posádky. Vyplul z Rotterdamu 2. července 1598 s loděmi Mauritius a Eendracht, 13. září se spojil se zbývajícími dvěma loděmi, které vypluly z Amsterdamu.[1] Anglický Plymouth opustily 21. září téhož roku již všechny čtyři lodě společně,[2] aby 5. února 1599 poprvé spatřily brazilské pobřeží.[3] Tam námořníci přeložili náklad z poškozené lodi Eendracht a loď samotnou spálili.[4] Loď Hoop (Naděje) následně přejmenovali na Eendracht[5] (Svornost). Po celkem 14 měsících plavby pak dopluli 5. listopadu 1599 k Ohňové zemi.[6]
Cesta Magalhãesovým průlivem však trvala déle, než van Noort plánoval. V Magalhãesově průlivu se také se 15. prosince 1599 setkal s jiným holandským lodivodem Sebaldem de Weertem,[7] který tudy plul s jinou holandskou expedicí. Ta se vracela z výpravy, na které hledala cestu do Indie. Magalhãesův průliv se výpravě podařilo proplout až na několikátý pokus a po mnoha problémech. 26. ledna 1600 van Noort dokonce nechal na neobydleném ostrově vysadit svého viceadmirála Jacoba Claese.[8] Výprava dále pokračovala již jen se 147 muži, ale díky příznivými pasátům postupovala opatrně podél pobřeží Chile.[9] Cestou výprava přišla o loď Hendrik Frederik, která se potopila u Ternate (Moluky).[10] 15. září 1600 dorazila na Mariany[11] (cca 2500 km od Japonska), 24. října potom na Filipíny,[12] kde van Noort zřídil kotviště pro dvě zbývající lodě. Odtamtud podnikal výpravy především proti španělským lodím na jejich plavbách do Manily.
To skončilo 14. prosince 1600 malou námořní bitvou u Fortune Island (Filipíny). Tam van Noort sice potopil španělskou vlajkovou loď, galeonu San Diego (její vrak byl nalezen roku 1992 včetně nákladu porcelánu a zlata), ale Španělé zajali holandskou Eendracht, čímž se pozice van Noortovy výpravy stala nadále neudržitelnou.
Rozhodl se tedy pro návrat. Na zpáteční cestě obeplul Mys Dobré naděje a po mnoha potyčkách s Portugalci, Španěly a domorodci přistál s lodí Mauritius 26. srpna 1601 v Rotterdamu. Jeho posádku tou dobou tvořilo již jen 45 mužů.
Tato cesta byla v pořadí čtvrtou plavbou kolem světa, po Magalhãesovi, Drakeovi a Cavendishovi.
Van Noort se po návratu účastnil (na nizozemské straně) i několika bojů tzv. Osmdesátileté války.
Literatura
[editovat | editovat zdroj]- Arthus, Gotthard (překladatel): Neuwe Schiffart... Český překlad názvu: Nová lodní výprava/Pravdivý a skutečný popis dlouhé a křivolaké cesty Olivera von Noort kolem světa za tři roky, od července 1598 do srpna 1601. Publikováno ve Frankfurtu nad Mohanem, 1602. Dostupné online.
- Van Noortova cesta je také popsána v dětské knize holandského spisovatele Hanse Koninga The Golden Keys (Doubleday 1956, 1970).
Reference
[editovat | editovat zdroj]V tomto článku byly použity překlady textů z článků Olivier van Noort na německé Wikipedii a Olivier van Noort na anglické Wikipedii.
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 5
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 6
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 11
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 19
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 21
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 22
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 28
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 34
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 36
- ↑ Quanchi, Historical Dictionary of the Discovery and Exploration of the Pacific Islands, S 246
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 64
- ↑ Neuwe Schiffart, S. 73
Externí odkazy
[editovat | editovat zdroj]
Obrázky, zvuky či videa k tématu Olivier van Noort na Wikimedia Commons
